Životopisy

Životopisy

 

  • byla dcerou FANG SHIYU, který se byl učit v budhistickém klášteře FUJIAN SHAOLIN TEMPLE v horách provincie Puliang vedle FUZHOU styl „boxing opičí pěsti“
  • po násilné smrti svého otce se tento styl dále učila
  • protože byla malá na úspěšné použití technik tohoto stylu neměla dost síly, jednou v noci se jí zdálo, jak bojuje bílý jeřáb (WHITE CRANE) a používá úhyby, křídla, zobák a nohy na své útoky a obranu
  • do systému opičí pěsti vložila pohyb bílého jeřába a vytvořila nový styl : WHITE CRANE – bílý jeřáb
  • chtěla pomstít smrt svého otce a proto oslovila mistra stylu „tygra“, který byl velmi tvrdý ZENG CHISU. Bojovali spolu, ale on nevěděl, jak se k ní má dostat a ona zase nebyla dostatečně silná, aby ho efektivně zasáhla
  • dohodli se na spolupráci a FANG JINIANG vložila do systému „tygra“
    • 1. změnu postoje a pohyb
    • 2. fingovaný útok
    • 3. útoky na vitální body
  • Spojením systémů „tygra“ a „bílého jeřába“ vznikl systém „CHAUN FA – WHITE CRANE BOXING“
  • Tento styl převzal přímé útočné a tvrdé techniky ze stylu tygara ( go / YANG ) a ze stylu bílého jeřába převzal měkké a kruhové pohyby ( ju – YIN ) a úhyby. Stal se tak brzy zakladatelem Goju ryu, neboť Ryu Ryu Ko byl žákem Fang Jinianga a učil se tento styl.

 

Pocházel z aristorkratické rodiny, tak získal možnost učit se bojová mění. Byl se učit v jižním SHAOLINU v provincii FUJIAN Po vnitřních nepokojích ztratila rodina postavení a proto se musel živit jako zedník a později jako obchodník. Tehdy se začal učit systém „WHITE CRANE“ od FANG JINIANGA. Brzy na to se stal jedním z učitelů tohoto systému.

RYU RYU KO byl vysoký a silný. Byl neuvěřitelně rychlý a efektivní až do vysovékého věku. Jeho znalosti a schopnosti byly mimořádné v oblastech boje se zbraněmi, beze zbraní, v oblasti přírodní medicíny a vitálních bodů. Chodili se k němu učit mnozí bojovníci z Okinawy, kteří brzy poté doma založili vlastní systémy a styly karate – např. Higashionna, Nakaima…

Sensei Kanryo Higashionna se narodil 10. března 1853 v NISHUMURA – v Naha, hlavním městě Okinawy. Už v 10 letech pracoval u svého otce, byl mimořádně silný a jako 14ti letý byl tradičním ceremoniálem přijat mezi dospělé. Po násilné smrti svého otce se rozhodl studovat bojová umění. Jeho prvním učitelem byl ARAGAKI SEISHO, učitel TODE, který ho učil 3 roky (1867-1870).

Kolem roku 1873 odešel do Číny do FUZHOU. Zde žil v „okinawském domě“ na sídlišti RYU RYU KAN, kde pracoval a učil se čínsky. Zde potkal mistra RYU RYU KO, u kterého o rok později začal pracovat v obchodě. Po večerech ho učil kata Sanchin a nakonc ho přijal za svého žáka. Trénink u Ryu Ryu Ko byl velmi náročný až drastický. Rozsah informací byl velmi široký.

Naučil ho :

  • zacházet se zbraněmi
  • krátký meč – SHUTO
  • dlouhý meč – DAITO, SAI, BO
  • tradiční přírodní medicínu, spojenou i s učením o vitálních bodech
  • systém boxingu WHITE CRANE

U mistra Ryu Ryu ko se učil 15 let a roku 1889 se vrátil zpět na Okinawu. Roku 1901 tajně učil své umění ve svém době. Trénink byl tvrdý, že většina studentů odešla. V roce 1902 mu ARAGAKI představil CHOJUNA MIYAGIHO, který u něho začal trénovat spolu s KENWA MABUNIM. Roku 1905 začal spolu se svým přítelem ANKO ITOSU učit na střední obchodní škole v Naha a vložil do tělocviku výuku TODE. Téhož roku také udělal zásadní změnu ve cvičení kata Sanchin, když zavřel pěst. Mezi jeho nejvýznamější žáky patřili Chojun Miyagi, Seiko Higa, Shiroma Koki, Kenwa Mabuni a Kyoda Juhatsu, který se jako jediný naučil všechny kata, včetně originální Sanzeru. Neuvěřitelné schopnosti Kanrya Higashionny v oblasti bojových umění a jeho obrovská a neúnavná práce přinesla rozšíření čínských bojových umění na Okinawu. Na Okinawě nazývají Kanrya Higashionnu KENSEI – svatá pěst, což jasně zdůrazňuje jeho technickou dokonalost. Jeho jméno je úzce spojeno s okinawskými bojovými uměními a Naha-Te. Je též bráno jako kulturní památka Okinawy. Kanryo Higashionna, který spojil svůj život s karate zemřel roku 1915 ve věku 63 let.

Narodil se v bohaté šlechtické rodině v Naha, která vlastnila dvě lodě a obchodovala s Čínou. Roku 1899 jako 11ti letý začal trénovat u RUYKO ( SEISHO ) ARAGAKIHO. V roce 1902 ho Aragaki představil Kanryo HIGASHIONNOVI, který ho začal trénovat. Tehdy začal u Kanrya Higashionny trénovat spolu s Chojunem Miyagim i KYODA JAHATSU. Navzdory tvrdému téninku Chojun Miyagi vydržel a byl žákem Kanrya Higashionny až do jeho smrti roku 1916.

Od roku 1912 se přátelil v Naha s dvěma čínskými obchodníky s čajem, kteří ho učili systém WHITE CRANE BOXING až do roku 1920 ( WU XIAN HUI = GO GENKI ), resp. TIGER BOXING ( TANG DAJI – TO DAIKI ).

Po smrti Kanrya Higashionny v roce 1916 odešel do Číny spolu s GO GEKI a EISHO KAKAMOTO vzdát úctu místům, kde se učil a trénoval Kanryo Higashionna s Ryu Ryu Ko. Zůstal zde 2 měsíce. Během svého pobytu navštivil také jižní Shaolinský klášter ve FUKIEN. Zde studoval kata ROKKISHU, z které vytvořil TENSHO.

Roku 1921 v Tokiu demonstroval karate korunnímu princi HIROHITOVI a roku 1926 založil OKINAWA KARATE RESEARCH CLUB, kde učili také další mistři (např. CH. Hanashiro, CH. Motobu, K. Mabuni). O rok pozdeji navštivil tento klub JIGORO KANO, zakladatel Juda a CH. Hanashiro mu demonstroval TODE, páky, hody, chyty a správné dýchání.

Na přelomu dvacátých a třicátých let spolu se svým nejoblíbenějším žákem JINANEM SHIZATEM opět odchází do jižní Číny do FUZOU. Tehdy se tam naučil kata SANZERU 2. Když se vracel z ukázek bojového umění při plíležitosti korunovace císaře Hirohita v roce 1930, dostal otázku na název stylu. Chojun Miyagi inspirovaný básní KEMPO HAKKU jejíž podstata vycházela z dávných čínských textů BUBISHI nazval svůj styl GOJU – měkký, tvrdý. Pod tímto názvem byla roku 1933 zaregistrována v japonském BUTOTUKAI ( celojaponská asociace bojových umění ).

Roku 1934 strávil 10 měsíců na Hawaji kam byl pozván aby zde vyučoval karate a o dva roky později navštivil Shanghai s GO GEKIM a EISHO KAKAMOTOU, kde se seznámil s vynikajícím mistrem MIAJ XINGEM, který trénoval CHUAN FA ( čínský boxing ). Ve svém nově vytvořeném systému Go-ju (tvrdě-měkký) ryu, spojil Higashionnovo Naha-te e dechové metody zen a taoismu a tím velmi vyvinuté umění výchovy ducha. Učil toto umění ve své škole v Naha a kladl velký důraz na na vnitřní silu (Ki). Zavedl oficiálně do systému kata Sanchin a Tensho, tak jak se dnes v Goju-ryu cvičí.Díky svému majetku mohl cestovat po celém světě a šířit karate. Na pozvání Gogen Yamaguchi se zdržel delší čas i v Japonsku a určil Yamaguchiho svým nástupcem japonském Goju-ryu. Teprve v roce 1940 dokončil Sensei Miyagi systém svého učení a uzavřel tím zcela vývoj Goju-ryu jako samostatného stylu. K tomu uvedl do systému ještě obě kata, která založil Gekisai dai ichi a Gekisai dai ni, aby se tím “tvrdá – měkká” škola stala úplnou. Za extrémy tvrdého-měkkého směru označil ve svém stylu kata Thensho a Shanchin. V těchto letech pobýval Sensei Miyagi střídavě v Japonsku a Okinawě, kde také vyučoval, z čehoz vznikli obě důležité školy Goju-ryu. Na Okinawě byl už v této době uznávan jako jeden ze schopných mistrů karate.

V roce 1941 začala v Japonsku 2. světová válka, ve které Miyagi stratil svého třetího syna, Jun, a svého nejstaršího žáka, Shinzo Jinan. Od této doby už nedával žádnou výuku a stáhl se z veřejného života do ústraní.

Po porážce Japonska se vrátil na Okinawu a usadil se ve měste Ischikawa. Dlouho zůstal nepoznán, neboť lidé se domnívali, že zůstal v Japonsku. Kvůli svému pokořenému charakteru byl považován za ochablého městského člověka a byli mu přidělovány pouze nízke práce. Když byl nakonec přece jen poznán, objevili se všude kolem mistři bojových umění a prosili Miyagiho o výuku karate.

V roku 1946 obnovil na Okinawě opět výuku. Stal se ředitelem Okinawa Civil Association of Physical Education a vyučoval na okinawské policajní škole. Ve stejném roce založil dojo vedle svého domu v Tsuboya-cho, kde jěšte dnes žije jeho čtvrtý syn. Z učení Miyagiho, jak v Japonsku, tak v Okinawě vznikli dvě hlavní línie, Goju-ryu, které se po jeho smrtí vyvíjali samostatně. V Okinawě je Miyagi Sensei uctíván jako jeden z největších mistrů karate do.

Lidé ho tam nazývají “Bushi Magusuku”, což znamená totéž jako ”džentlmen-bojovník”. Stále znovu se oním říka, že v sobě spojil schopnost ve dvou extrémech: k absolutní pokoře a nadlidskému výkonu. Nikdy neztratil kontrolu nad sebou samým a nikdy svého protivníka v boji nezranil. Měl sílu býka a duši svatého. Miyagi zemřel v roce 1953 na Okinawě.

Seiko Higa se narodil 8. ledna 1898. S bojovým uměním začal ve svých 14ti letech, kdy začal trénovat u Kanrya Higashionny, u kterého se učil i Juhatsu Kyoda a Chojun Miyagi v letech 1902-1915. Po smrti mistra Higashionny pokračoval od roku 1916 v učení u Chojuna Miyagiho.

Vystudoval střední rybářskou školu a pracoval jako učitel v Shimpeki ZŠ. Později pracoval jako policista v Naha a roku 1931 od policie odešel a věnoval se už jen učení karate.

Roku 1918 Okinawu navštívil zakladatel moderního juda – JIGORO KANO z Japonska – a chtěl vidět jak se cvičí karate. V hotelu, kde bydlel, ho navštivil Seiko Higa a předvedl mu kata. Jigoro Kano byl velmi okouzlen jeho ukázkou. Jigoro Kano se ho dotkl a řekl, že je velmi silný a jeho ruce jsou pevné jako železná tyč. Na památku této návštěvy daroval Jigoro Kano Seiko Higovi kaligrafii, do které napsal „Váš způsob boje je velmi pružný.“

Roku 1931 dostal jako jediný ze žáků pověření od Chojuna Miyagiho, aby si jako 33 letý po 19 letech tvrdého tréninku otevřel vlastní dojo – Goju Ryu Karate Dojo – ve vesnici Shiozumi. Po dobu pracovních cest Chojuna Miyagiho ho Seiko Higa zastupoval ve vedení tréninků v Miyagiho dojo. Roku 1939 mu byl organizací DAI NIPPON BUTOKAI udělen 6. Dan. Po 2.sv. válce pokračoval ve výuce karate na Ryukyu univerzitě v Shuri. V roce 1947 otevřel v městě Itomai dojo. V roce 1956 se stal jedním z víceprezidentů nově založené organizace Okinawa Karate-do Federation a už o dva roky později v roce 1958 byl jmenován do funkce prezidenta. Po vzájemné dohodě nejvyšších představitelů organizace mu byl udělený čestný technický stupeň Hanshi 10. Dan. Ještě v tom samém roce založil Shodokan dojo a organizaci The International Karate and Kobudo Federation, v které sa stal prezidentem.

  • Choyu kiyuna se na rodil na Okinawě. S karate začal v dubnu roku 1949 pod vedení Ooki Hiesuke
  • v dubnu 1954 se stal žákem Seikichi Toguchiho, Goju Ryu
  • v srpnu roku 1959 byl zaměstnán v bance Ryukyu
  • duben 1961 se stal žákem Seiko Higi a v dubnu o čtyři roky později získal titul RENSHI
  • roku 1966 zemřel jeho mistr Seiko Higa
  • v roce 1968 získal titul KYOSHI
  • s učením Kobuda začal pod vedením Kenka Nakaimu v roce 1976
  • 1990 – 1997 se stal víceprezidentem Mezinárodní Kokusai Karate Kobudo Federace ( renmei – ligi )
  • v únoru roku 1991 odchází do důchodu z banky Ryukyu
  • v dubnu následujícího roku založil Seidokan Dojo a v květnu o rok později se stal technickým poradcem pro Okinawa Karate-Do Federace
  • v srpnu 1996 získal titul HANSHI
  • červen 1998 získal Hanshi 10. Dan
  • 1999 se stal hlavním Shihanem Mezinárodní Kokusai Karate Kobudo Federace
  • v listopadu roku 2000 mu byl udělen titul Kyoshi 8. Dan Kobudo
  • roku 2008 poprvé opustil Okinawu a zůčastnil se 38. mezinárodního soustředění ve Slovenské republice v Mošovcích

Seitoku Matayoshi je přímým pokračovatelem a žákem čínských a okinawských mistrů bojových umění. V karate to byl Ryu Ryu Ko a Kanryo Higashionna, přičemž jeho učiteli byli Jeuei Tamaki a Seiko Higa. V kobudo to byli Ryu Ryu Ko, Norisato Nakaima a Kenchu Nakaima, přičemž jeho učitelem byl Kenko Nakaima. Je držitelem 10. Danu Goju ryu karate, 9. Danu Ryuei ryu kobudo, a titulu Hanshi. V součastnosti je jedním ze dvou technických ředitelů Mezinárodní federace okinawského Goju ryu karate a kobudo.

 

  • narodil se v Yemura, Kokutogun – prefektura Okinawa
  • v červnu roku 1957 začal cvičit karate pod vedením Meitoku Yagiho
  • v březnu roku 1960 absolvoval střední odbornou školu a v dubnu téhož roku byl zaměstnán v Okinawa Plywood ( dřevařský podnik )
  • tentýž rok se stal žákem Seiko Higi
  • únor 1963 ve svých 22. letech získal 1. Dan, v březnu odešel z Okinawa Plywood a dva měsíce na to začal pracovat v Yeshima Kanko Taxi službě
  • v červnu roku 1963 pod vedením Goju ryu Kokusai Karate Kobudo založil Shobukan Yeshima pobočku
  • v květnu 1965 přešel k Seikichi Higovi
  • březen 1973 odešel z Yeshima Kanko Taxi a začal pracovat v autoservisu a v prosinci 1977 z tohoto podniku odešel
  • v lednu 1978 začal pracovat v Okinawa Mitsubishi Autoservisu
  • v dubnu 1978 se stal zástupcem ředitele Kokusai Karate Kobudo Federace
  • a v květnu 1978 pod vedením Komoyoriho Ryujiho začal trénovat Kobudo
  • červen 1981odešel z Mitsubishi Autoservisu a o rok později začal pracovat v Makiko autoservisu
  • v říjnu roku 1995 mu byl udělen titul Kyoshi 7. Dan
  • o dva roky později v květnu 1997 byl účetním Okinawa Karate-Do Federace
  • v červenci 1999 byl zvolen prezidentem Goju Ryu Kokusai Karate Federace, v srpnu pracoval jako generální sekretář I. Světového poháru
  • říjen 1999 pod vedením Choja Kiyuny mu byl udělen Kyoshi 8. Dan
  • v květnu 2000 se stal výkonným ředitelem Okinawa Karate Federace
  • v listopadu 2000 mu byl udělen Hashi 9. Dan v Karate a 7. Dan v Kobudo a o měsíc později odešel z Makiko autoservisu
  • srpen 2001 byl výkonným ředitelem a rozhodčím v Atlantě v USA na Světovém poháru Okinawa Kobudo
  • v listopadu roku 2001 se stal tajemníkem 3. Světového Uchinanchu Karate Kobudo
  • v únoru roku 2002 založil Eiki Kan v rámci Kokusai Karate Kobudo Federace ( renmei )
  • a v květnu téhož roku se stal výkonným ředitelem Okinawa Karate Federace

  • Narodil se v Bratislavě 8. června 1948, je ženatý, má 3 děti. Manželka se jmenuje Ľuba ( mistryně Evropy v kata ), dcery Andrea a Katka se obě také věnují Karate.
  • V roce 1966 ukončil středoškolské vzdělání a v roce 1971 začal studovat Obchodní fakultu.
  • Do roku 1990 pracoval na Generálním ředitelství Slovchemie – vedoucí oddělení reklamy, asistent obchodního ředitele, vedoucí odboru obchodu, zástupce obchodního ředitele.
  • Od roku 1990 do 2002 pracoval jako ředitel soukromé reklamní agentury, obchodní manager kasina, ředitel a prokurista soukromé bezpečnostní služby
  • Karate začal trénovat pod vedením Dr. Šebeje v roce 1970 a roku 1971 se stal osobním žákem Sensei Ogawi.
  • 8. února 1975 získal 1. Dan
  • v roce 1999 mu byl udělen WKC 7. Dan
  • v současné době je držitelem 8. Danu
  • je hlavním trenérem a zakladatelem nejstaršího klubu Karate na Slovensku – ŠK Karate Ekonóm Bratislava založeného 2. 3. 1972
  • za více jak 30 let trenérské práce vychoval několik tisíc žáků, z kterých se mnozí stali mistry světa a Evropy
  • v současné době je mezinárodním rozhodčím a instruktorem Mezinárodní federace okinawského Karate a Kobudo
  • spoluzakladatel WKC a ředitel Goju ryu ve WKC
  • je reprezentačním trénérem SR, prezidentem Slovenské federace okinawského Karate, která je členem Mezinárodní federace okinawského goju ryu a kobudo
  • v roce 1999 jeho studenti získali 2 tituly Grand Champion a tri druhá místa na Světovém poháru na Okinawě
  • v letech 1997, 1999, 2001 a 2002 trénoval po dobu seminářů v Shodokan Honbu Dojo pod vedením mistrů Sekichi Higi, Choyu Kiyuny a Eiki Kurashity
  • je předsedou a I. víceprezidentem Slovenské federace karate a bojových umění
Z rubriky Historie.

Comments are closed.